Ondřej Plášil

Mladý designér Ondřej Plášil stojí za značkou piiir, pod níž vyrábí sešity, zápisníky, diáře, fotoalba a další papírenské produkty. Jednoduchý design, snaha minimalizovat odpad při výrobě a rozmanitost sortimentu okouzlí snad každého. Při výrobě využívá především papíry z Itálie bez uhlíkové stopy nebo papíry z Německa. Všechny tyto ručně vyráběné originální výrobky si můžete prohlédnout v papírnictví v Pelhřimově. 

  • Jaká díla z Vaší tvorby nejvíce symbolizují křehkost a proč? 

Nejvíc křehké je album minimal – jednoduché album s otevřeným hřbetem a deskami z probarvený lepenky. Hřbet je díky tomu měkký a album je náchylné na poškrábání desek a oťukání rohů. Já to ale beru jako přirozené stárnutí věci a líbí se mi to.  

  • Jak se Vás dotkla současná doba a jak to působilo na Vaši tvorbu? 

Když uděláte nové školní sešity a neotevřou se školy, nebo když vytvoříte diáře, které jdou prodávat jen v krátkém období, zruší se všechny akce, se kterými počítáte, a k tomu nemáte e-shop, není to fajn. Takže místo měsíce vyrábění věcí – děláte měsíc e-shop. Ale letos už bude lépe! 

  • Jak se Vám dařilo čerpat inspiraci v posledním roce? 

To je asi jedna z věcí, které se loni nezměnily. Já na věci potřebuji čas, takže když zrovna nesedím u počítače hrabu se v papírech a přemýšlím, jak věci posunout, vylepšit, zjednodušit… 

  • Tvořil jste v posledním roce i mimo Váš ateliér, např. někde v přírodě? 

To pro mě není úplně možné. Jsem závislý na strojích, které mám v dílně. Jediné, co můžu dělat mimo dílnu je vyšívání mých signaturních křížkových sešitů a přemýšlet nad novými věcmi. Jakmile jde však o konstrukci je už zase lepší být v dílně a v kontaktu s materiálem. 

  • Myslíte si, že umění a kupříkladu i Vaše tvorba ponese svědectví o „době koronavirové“ s níž ještě nikdo před rokem a více vůbec nepočítal? 

Myslím, že umění určitě známky doby ponese. Fashion design třeba reagoval velmi rychle a přirozeně. Vznikly roušky jako nový předmět denní potřeby a bylo by nelogické se tomu bránit. Umělci pracující s tematikou udržitelnosti a sociálního aspektu myslím budou mít taky ještě dlouhou dobu z čeho čerpat. Já na tuhle dobu teď reagovat nebudu, ale třeba za deset let vznikne výroční rouškový notýsek.

  • Jaké máte ve své tvorbě vyhlídky do budoucna? V čem ji vidíte pozitivně a v čem negativně? 

Kromě negativního ovlivnění cen materiálů to vidím dobře. Žiji spíš realitou a skutečným světem, ale tahle doba mi ukázala, že se budu muset mnohem více soustředit i na virtuální svět, protože bez toho už to asi nepůjde nikdy.